Navigace

Obsah

3. ZASTAVENÍ „Průhon pod hřbitovem“

(8 oříšků)

KŘÍŽ NA HŘBITOVĚ OBŘAD SVĚCENÍ HŘBITOVA PŘED JEHO OTEVŘENÍM VYKONAL LÍŠNICKÝ FARÁŘ P. JOSEF ČERNÝ.KŘÍŽ NA HŘBITOVĚ
OBŘAD SVĚCENÍ HŘBITOVA PŘED JEHO OTEVŘENÍM VYKONAL LÍŠNICKÝ FARÁŘ P. JOSEF ČERNÝ.

 

V západní části líšnického katastru pojmenované V Kolnici byla v době kolonizace ve 14. století chudší půda ponechaná společné pastvě. Průhon – pruh polnosti, dlouhá léta využívali obyvatelé horní části vsi k vyhánění koní, volů, krav, koz a ovcí na pastviny. K pastvě sloužil ještě ve čtyřicátých letech 20. století. Poté, co se zde přestalo pást a pozemek byl ponechán přirozenému vývoji, objevovaly se jednotlivé keře i stromy (šípková růže, topol osika, habr obecný, bříza bradavičnatá, vrba jíva, vrba bílá a jilm).

Na základě všeobecného zákazu císaře Josefa II. pohřbívat při kostelích uvnitř vesnic byl v osmdesátých letech 18. století ve spodní části průhonu zřízen hřbitov. Pohřbívalo se zde 30 let. Místo neslo pojmenování Na Krchůvkách. V roce 1820 byl obnoven hřbitov u kostela.

ŽÁCI ZŠ LÍŠNICE V ROCE 2000 SÁZÍ JINAN DVOULALOČNÝ.ŽÁCI ZŠ LÍŠNICE V ROCE 2000 SÁZÍ JINAN DVOULALOČNÝ.

 

V roce 1928, v nevelké vzdálenosti od Krchůvek, část průhonu posloužila k založení dnešního hřbitova. Pochováváni jsou zde občané z Líšnice a Řitky. V roce 1932 vybudoval obecní úřad cestu ke hřbitovu. Tentýž rok vysázeli žáci místní školy kolem hřbitovní zdi 17 lip. 19. dubna 2000 na Den Země zasadili pod hřbitovem žáci 5. ročníku místní školy strom tisíciletí – jinan dvoulaločný (Gingo biloba).

Původní rybníček sloužící k napájení dobytka upravili občané v letech 1966-1968 na koupaliště.   Časem zanikalo a tak vznikl mělký, orobincem postupně zarůstající a v létě téměř vysychající rybníček. S navazujícím mokřadem má velký význam jako útočiště mnoha rostlinných i živočišných druhů (například skokan hnědý a čolek obecný). Typickými rostlinami mokřadu jsou orobinec, sítina, ostřice a řeřišnice luční, na sušších místech se můžeme setkat s barborkou obecnou, pryžcem chvojkou, chrastavcem polním, jitrocelem kopinatým, vrbinou penízkovou a kokoškou pastuší tobolkou, z trav s bikou ladní, medyňkem vlnatým a dalšími. Rybníček je chráněn jako významný krajinný prvek.

Severní stranou průhonu vede hranice mezi dvěma povodími, Vltavou a Berounkou.

 

Zpět na seznam všech zastavení