Navigace

Obsah

6. ZASTAVENÍ "LÍŠNICE"

(8 oříšků)

 
POHLEDNICE Z 90. LET 19. STOLETÍ. ZEMĚDĚLSKÁ USEDLOST JE OD ROKU 2006 NEMOVITOU KULTURNÍ PAMÁTKOU.

POHLEDNICE Z 90. LET 19. STOLETÍ. ZEMĚDĚLSKÁ USEDLOST JE OD ROKU 2006 NEMOVITOU KULTURNÍ PAMÁTKOU.

 

Obec Líšnice, původně Léštnice, jako ves s kostelem v majetku knížete-vladaře českého, je připomínána již ve XII. století. První písemná zmínka o vísce pochází z roku 1337. Tehdy král Jan Lucemburský zastavil za jistou sumu peněz několik zlatonosných rýžovišť panu Petrovi z Rožmberka. Mezi postoupenými vesnicemi je v listině jmenována též Léštnice. Těžba drahých kovů byla výsadou panovníka země.

K rozšíření vsi došlo kolonizační činností mnichů řádu cisterciáků zbraslavského kláštera. V roce 1345 pověřil opat kláštera Jakuba, rychtáře ze Zlatník, aby při malé vesnici Léštnice přeměnil část lesa v 36 úrodných lánů a emfyteuticky je vysadil. Zakládací listina Léštnice z roku 1345 je v roce 1350 doplněna hraniční listinou, která vytyčuje meze mezi Jegersdorfem (Řitkou) a novým vysazením Léštnice. Předlokační vesnička čítající 4 usedlosti a asi 50 ha polí a luk byla rozšířena o dalších 200 ha a bylo vybudováno více než 20 usedlostí.

Podle urbáře z roku 1587 bylo v Léštnici 16 usedlostí, svobodnický dvůr, fara, hospoda a kovárna. V roce 1649 jméno Léštnice zaniká. Ke konci 18. století, podle nového soupisu majetku, bylo v Líšnici napočítáno 38 stavení a mlýn.

Ve čtyřicátých letech 19. století měla obec 65 domů a 420 osob. Hospodáři drželi 27 koní, 191 kusů hovězího dobytka, 172 kusů vepřového dobytka a 192 nešlechtěných ovcí. Pěstovaly se brambory, žito, oves, ječmen, hrách, čočka a vikev.

Ve dvacátých letech 20. století, přes odchod mladých za zaměstnáním zejména do Prahy, byla Líšnice stále zámožnou selskou vesnicí. Z 355 obyvatel 150 pracovalo v zemědělství, 175 získávalo obživu v jiném podnikání. V padesátých letech prošla vesnice kolektivizací. V roce 1989 působilo v Líšnici středisko pro živočišnou výrobu Státního statku Praha-západ. V současnosti pozemky obhospodařují převážně soukromí zemědělci. Živočišná výroba zanikla.

Obec tvoří čtyři relativně samostatné a odlišné územní celky. V historické části dosud převládá venkovská architektura se znaky hospodářské funkce. Na území je vybudována splašková kanalizace s čističkou odpadních vod a vodovod s úpravnou vody. Nemovitou kulturní památkou je od roku 1958 kostel Všech svatých a od roku 2006 venkovská usedlost číslo popisné 58. Škola zde vznikla již v roce 1696.

Významnou urbanizovanou částí jsou lokality: Varadov (do roku 1991 Jiráskova čtvrť), která se výrazně přeměňuje v oblast, v níž bude trvale zastoupeno bydlení, Vandrlici (do roku 1991 čtvrť Svatopluka Čecha) lze považovat za převážně rekreační lokalitu, U Spáleného Mlýna tvoří několik rodinných domků, penzión a přes 100 chat.

Místní územní systém ekologické stability zahrnuje 5 biocenter, 6 biokoridorů a 3 významné krajinné prvky. Celková plocha katastrálního území činí 739,17 ha. Severní částí katastru prochází rychlostní komunikace I/4 Praha – Strakonice, v jižní části vede železniční trať Praha – Dobříš.

K 1. lednu 2016 měla obec 661 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, 252 rodinných domů383 chat.

OBECNÍ DOMEK S MÍSTNOSTÍ PRO BYDLENÍ, SBĚRNOU MLÉKA A KANCELÁŘE OBECNÍHO ÚŘADU. 1938OBECNÍ DOMEK S MÍSTNOSTÍ PRO BYDLENÍ, SBĚRNOU MLÉKA A KANCELÁŘE OBECNÍHO ÚŘADU. 1938

 

Náves

V roce 1345 zeměměřiči vyměřili budoucí rozložení vesnice tak, že dvě řady selských stavení uzavírají mezi sebou velmi prostornou obdélníkovou náves, jejímž středem protéká Líšnický potok. Na severní straně vytýčili plochy pro 11 stavení, na jižní straně pro 8. Ke každé usedlosti patřil pruh půdy od humen statku až ke hranici katastru. V horní části byl postaven dřevěný kostelík se hřbitovem, spodní část uzavírala 4 stavení, mezi nimi hospoda a kovárna. Do krajiny zdařile situovaná hlavní část obce se dochovala dodnes.

 „Kaplička“ – kým a kdy byla postavena, není známo. Písemná zmínka je z roku 1838. O svátku Božího těla je místem zastavení procesí a žehnání monstrancí.

Mohutné lípy u kapličky jsou velmi dávného původu, u rybníka byly vysazeny v roce 1879. Mladou lípu vysadili učitelé a žáci školy 22. 4. 1996 na Den Země na památku 650 let od založení obce a 300 let od vzniku školy.

Sbor dobrovolných hasičů Líšnice byl založen v roce 1877. V okolí patří k nejstarším sborům. V roce 1902 si hasiči v tomto místě postavili první hasičskou zbrojnici.

Zděná trafostanice je z let elektrifikace. V Líšnici se poprvé rozsvítily elektrické žárovky v roce 1929.

Obecní pozemek ve spodní části návsi se stal vhodným místem pro vybudování dětského hřiště. Z iniciativy obecního zastupitelstva, finančních prostředků obce, dotace Ministerstva pro místní rozvoj a přispěním sponzorů bylo dětské hřiště „Oříšek“ v roce 2009 slavnostně otevřeno.

MANIFESTAČNÍ POCHOD MÍRU. 1951MANIFESTAČNÍ POCHOD MÍRU. 1951

 

Zpět na seznam všech zastavení