Navigace

Obsah

9. ZASTAVENÍ „U Spáleného mlýna“

(7 oříšků)

 
DVACÁTÁ LÉTA MINULÉHO STOLETÍ. POŠTA DO MLÝNA BYLA DORUČOVÁNA Z POŠTOVNÍHO ÚŘADU V DAVLI.DVACÁTÁ LÉTA MINULÉHO STOLETÍ. POŠTA DO MLÝNA BYLA DORUČOVÁNA Z POŠTOVNÍHO ÚŘADU V DAVLI.
 

Noví kolonisté zakládající zemědělské osady přehrazovali i ty nejmenší potůčky a využívali je k pohonu vodních strojů, napájení dobytka, chovu ryb a vodní drůbeže.

Výhodné podmínky na soutoku Bojovského a Líšnického potoka využili mniši zbraslavského kláštera k postavení mlýna. Sloužil zemědělcům z okolních vesnic. Pravděpodobně vznikl v době předhusitské. Ze zápisu krajského komisaře vyšetřujícího škody způsobené třicetiletou válkou na majetku zbraslavského kláštera z roku 1649 se dovídáme: „Lišnice ves pustá se 4 grunty a 1 mlýnem pustým (patrně Spálený mlýn, který dle pověsti býval útočištěm a modlitebnou Českých bratří). Je tu 19 osob a 7 koní. Na zimu nebylo nic oseto“.

V roce 1698 zbraslavský opat nerentabilní mlýn prodal Matěji Dvorskému. Při památném očíslování v roce 1785 dostal mlýn číslo popisné 39. Žil zde Martin Brejcha, mlynář, jeho žena a 4 děti.

Pravděpodobně v 19. století byl mlýn přestavěn do barokního stylu s mansardovou střechou obohacenou štítovými vikýři a profilovanou římsou.

V roce 1934 mlynář Josef Adam nahradil vodní kolo Bankiho vodní turbínou o výkonu 4,9 HP. Mlýn v té době využíval nejen vodní sílu, ale i naftový motor o výkonu 12 HP. Měl porcelánovou stolici 0,4 m, pšeničnou šrotovku 0,6 m, žitnou vymílací stolici 0,5 m, kámen o průměru 0,9 m a loupačku.

Přízemí budovy tvořily dvě strojovny, obývací pokoj, kuchyně, koupelna a WC. V patře byly dvě mlýnice, tři špejchary, pokoj a kuchyň. Samostatnou částí byl hospodářský objekt.

Mlýn, jako samostatná živnostenská provozovna, zanikl v roce 1952. Majetek přešel do vlastnictví státu. V roce 1969 byl mlýn prohlášen za rekreační objekt a prodán soukromým osobám.

V roce 1992 získali mlýn restituenti, kteří ho v roce 1994 prodali firmě Agency Prague SHERRY, spol. s r. o. Tato jej zrekonstruovala na pension. Slavnostní otevření „Pensionu Spálený mlýn“ se konalo 11. 8. 1995. Porovnáním dobové fotografie mlýna z konce 19. století se stavem po rekonstrukci lze konstatovat, že přestavba je odrazem své doby a měnícího se využití mlýna, ale zachovala budoucím generacím původní architekturu. V roce 2004 se stala majitelem mlýna společnost JMX.CZ s. r. o. se sídlem v Roztokách u Prahy.

DALŠÍ MAJITELÉ MLÝNA

1796 Tomáš Dvorský, syn Ferdinanda Dvorského
1802 Václav Masojídek
1822 Martin Brejcha
1840 Matěj Hrabě a manželka Marie, rozená Brodecová
1880 František Procházka a manželka Apolena, rozená Hrabě
1888 Alois Procházka, syn Apoleny a Františka Procházky
1927 Josef Adam, mlýny Kácov nad Sázavou a Spálený mlýn pošta Davle
1934 Ladislav Adam, syn Josefa Adama
1947 Jaroslav Heršálek a manželka Anežka rozená Lestrová

 

Zpět na seznam všech zastavení