Obsah

Vznik hasičského sboru v Líšnici

Dříve než se začneme zabývat vznikem hasičského sboru v naší obci, rád bych krátce připomenul, proč se vůbec tyto sbory zakládaly.

V době, kdy vznikaly první vesnice vyvstala i potřeba ochrany příbytků a to i proti požárům. Většina stavení byla ze dřeva, střechy byly doškové nebo šindelové a v těsné blízkosti se nacházely i stavby, kde bylo uskladněno seno nebo sláma. Takové podmínky nahrávaly vzniku i šíření požáru.  Lidé velmi brzy pochopili, že s tímto ničivým živlem musí účinně bojovat a bránit nežádoucí šíření ohně. Neorganizovaný způsob likvidace požáru trval staletí, až se zrodila myšlenka  bojovat s požárem organizovaně.

"Že by v Líšnici již v dobách starších bylo postaráno o bezpečnost při vzniku ohně, neb činěna jakákoliv opatření v téže příčině, nenalézáme nikdy zprávy".

Tak stojí v knize " Paměti sboru dobrovolných hasičů v Líšnici ".

Prokazatelně Líšnice lehla popelem dne 22. října 1639, kdy byla napadena hordami Švédů. Z pozdější doby jsou známy požáry myslivny kolem roku 1890, požár stodoly a požár hospodářských stavení č.p. 14 při táboření pruského vojska v roce 1866. Obec Líšnice přijímá první bezpečnostní opatření proti ohni tím, že pořizuje dvě džberové stříkačky. Ty byly poprvé použity při velkém požáru hospodářství v roce 1873, jejich použití se stalo naprosto nevyhovující. Tehdejší obecní zastupitelstvo se usneslo, že pořídí řádnou stříkačku. To se stalo v roce 1875, kdy od správy čisovického velkostatku zakupuje čtyřkolovou stříkačku se savým zařízením a hadicemi " Patent Hubert- Karlín ".

            V roce 1877 byl na líšnickou školu dosazen jako mladší učitel Josef Hořejší, rodák
z Beřovic u Slaného, který dobře znal hasičská zařízení sboru ve Slaném. Počátkem května 1877, dle jeho návrhů, začíná organizovat  v Líšnici hasičský sbor, který byl ustaven na první valné hromadě dne 26. května 1877. Byly přijaty též stanovy sboru a byla zvolena správní rada zatímní tato: předseda - František Ouřada (starosta obce), velitel - Josef Hořejší (učitel), podvelitel - Jan Hrbek (sládek ze Řitky), pokladník - František Novák, přísedící výboru -  Eduard Kovářík,  Josef Přibík (rolník), František Boháček (rolník) a Eman Kovářík ml.

            Jsme právem hrdi a pyšni na to, že to byla naše obec, která jako jedna z prvních pochopila myšlenku vzájemné sousedské pomoci a založila první hasičský sbor v jihozápadní části dnešního okresu Praha - západ. V následujících letech byly za pomoci Josefa Hořejšího zřízeny a vycvičeny další hasičské sbory v Mníšku, Čísovicích, a potom i ve Zbraslavi, Dobřichovicích a Slapech.         

                                                                                                      Karel Mašek, velitel