1. zastavení - U Všenorského potoka
(7 oříšků)
Všenorský potok pramení u Řitky. Vine se údolím sevřeným příkrými lesnatými stráněmi, pod Všenory se vlévá do Berounky. Procházela tudy stará obchodní stezka směřující od jihu Bavor k Praze zvaná Solní nebo Zlatá stezka. Při vytváření osad byly jejich přirozenými hranicemi potoky, vrchy, údolí i jednotlivé stromy.
Všenorský potok tvoří na severozápadě hranici katastru obce Líšnice s katastrem obce Řitka, na severu v krátkém úseku s katastrem obce Černolice. Toto místo lze považovat pro obyvatele Líšnice za vstupní bránu do údolí směřujícího k Všenorům. V roce 1859, kdy byla zprovozněna C. k. Česká západní dráha ze Smíchova, později z Prahy do Berouna a Plzně, nabyla na významu i pro Líšnici. Odtud na železniční zastávku Všenory vzdálenou od Prahy 18 km a stanici Dobřichovice 20 km bylo po silnici 5 km. Pro snadnější spojení s Černolicemi a Všenory a příjezdu k cihelně „U Boučka“, jejíž výrobky byly pro Líšnici nejblíže přístupné, postavila obec v 60. letech 19. století kus spojovací cesty.
Ve 30. letech 20. století se do povědomí občanů Líšnice dostává výjimečná zahrada, kterou založila Marie Stivínová z Prahy. Na jižním okraji Černolic koupila domek se zahradou a začala realizovat svou zálibu pro pěstování alpínek. Úspěchu dosahovala pílí a důmyslným využitím přírodního prostředí, tvořeného rybníky, potokem a různými typy půdy z části se nacházejícími na líšnickém katastru. Pozemky rozšiřovala o lesy a louky. K zahradnictví vedla syna Karla. V roce 1934 koupila na Varadově u státní silnice domek číslo popisné 85. Umístila na něm poutač „ALPÍNKY“. Zaměstnávala líšnické ženy, od místních hospodářů odebírala chlévský hnůj, potraviny nakupovala v Líšnici.
V 50. letech, aby uchránila pozemky před kolektivizací, předala výjimečnou zahradu Akademii věd ČSR. Karel Stivín se stal vedoucím stanice alpínek čs. akademie věd. Po jeho odchodu do důchodu (1974) arboretum převzal RNDr. Václav Větvička. 15 let se věnoval této mimořádné lokalitě. Pojmenoval ji „Malé Průhonice“. Po roce 1990 se rozhodnutím soudu stala majitelkou manželka vnuka zakladatelky Jitka Stivínová. Marie Stivínová, syn Karel Stivín, RNDr. Václav Větvička měli stejně jako současná majitelka velmi dobrý vztah k obci Líšnice.
ZAHRADNÍ SLAVNOST "STIVÍNKA" POŘÁDANÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLOU LÍŠNICE 11. 9. 1999.
Zpět na seznam všech zastavení